Poznámky o elektronickém gestu

Rešerše z textu:
Iannis Xenakis: Poznámky o „elektronickém gestu“ (1958)

Autor: Ondřej Soldán (391935)
27. prosince 2012

 

Integrace umělecké tvorby. Směrem k abstrakci, která je chápána jako manipulace s obecným než konkrétním. Do tohoto směru se zapojuje i malířství a sochařství, jež je z podstaty statické. Už jen tím, že se neproměňují v čase a pozornost diváka se na ně tak dívá jako na nehybné dílo. Záležitost statičnosti vyřešilo kinematografické umění, které dalo obrazu i třetí rozměr, a sice čas. Snad jedinou možností jak malbu přenést na úroveň abstrakce je přetavit malířství do podoby malířství kinematického. Toto bylo také podmíněno vývojem technologie, která toto umožňovala. Mezi prvními (surrealistickými) pokusy Mechanický balet.

Kinematografický řetězec:

Bílé světlo – film = barevné filtry – rovné plátno[1]

Tento řetězec však v sobě nese překážky, které nedovolují promítnutí formy do prostoru. Problém plátna spočívá v tom, že je více méně jen výsečí ze zorného pole a nezohledňuje tak veškeré naše optické požadavky. Xenakisův návrh zahrnuje více pláten s různými vlastnostmi pro utvoření lepšího dojmu. Rozvoj abstraktního malířství může využívat technik, jež jsou dávno objeveny osvětlovacími a filmovými technikami. Spolu s proměnou výtvarného umění směrem k abstrakci se zhruba ve stejné době děje podobný proces zabstraktnění také v hudbě. V hudbě to vede například k překonání lineární restrikce. Další možnosti, které dopomohli k tomu, aby hudba mohla být ještě o něco víc abstraktní, jsou možnosti, které naskytla elektroakustická hudba.

Elektroakustický řetězec:

Páska – magnetofon – reproduktor.[2]

V této souvislosti, se dá poměrně snadno přirovnat akustiku k matematické stereometrii, zejména jedná-li se o poslední článek tohoto řetězce (reproduktor).  Abstrakce spojená s technologií (hlavně elektronickou) je hybnou pákou lidstva.

 

Zdroj:

XENAKIS, Iannis. Formalized music :thought and mathematics in composition. Edited by Sharon Kanach. Rev. ed. Stuyvesant, N.Y.: Pendragon Press, 1992. xiv, 387 s. ISBN 0-945193-24-6.

[1] XENAKIS, Iannis. In Manifesty pohyblivého obrazu: barevná hudba. Vydání první. Olomouc : Pastiche Filmz o.s., 2010. Edice PAF, ISBN 978-80-904515-4-4, S 88.

[2] XENAKIS, Iannis. In Manifesty pohyblivého obrazu: barevná hudba. Vydání první. Olomouc : Pastiche Filmz o.s., 2010. Edice PAF, ISBN 978-80-904515-4-4, S 89.