Rozhovor pro Youth for You(th)

22. dubna zahraji na festivalu Youth for You(th). Při té příležitosti se mi ozvali organizátoři a hned byl na světě jeden povedený rozhovor. Za výborné otázky a příjemně strávenou hodinku díky Anetě Daňkové. Výběr z otázek, které padly máte zde. Těším se na vás na Youth for You(th).

KDYŽ JDU NA JEVIŠTĚ, CHCI DO TOHO DÁT VŠECHNO, ŘÍKÁ MLADÝ BRNĚNSKÝ MUZIKANT

Kromě toho, že třiadvacetiletý Ondřej Soldán studuje interaktivní média, zpívá, hraje na kytaru a na harmoniku, tak také skládá básně a píše si svoje vlastní texty. Na festival se přihlásil proto, že chce zjistit, jak na tom jako muzikant je. Jestli se jeho tvorba bude líbit nejen přátelům a známým, ale také naprosto cizím lidem.

Kdy ses začal věnovat hudbě?

Na gymnáziu, kde jsme si v patnácti s kamarády založili kapelu, která se jmenovala Sociální případ. Byl to takový punk a od této doby jedu v hudbě. Primárně jsem zpíval a hrál na kytaru. Vždy jsme si ale po nějaké době začali lézt na nervy a rozpadli jsme se. Pak se nám začalo stýskat a znovu jsme se dali dohromady a tak to bylo několikrát.

Na jaké hudební nástroje hraješ?

Teď hraji na kytaru a harmoniku. Kytary mám dvě, elektrickou a akustickou. Štve mě, že nikdy nebudu umět hrát na klavír. Umím hrát jen podle sluchu, ale podle not bych nezahrál nic.

Jak bys definoval svůj hudební styl?

Alternativní folk. Ve světě se tomu říká indie. Takže něco v tom smyslu. V podstatě je to něco jako písničkářství. Snažím se vyvarovat mainstreamu, i když to zní jako póza, ale není. (smích)

Máš nějaký hudební vzor?

Dave Lister z Červeného trpaslíka. Líbí se mi, že má pět strun a tři ladí G. (smích) Nejvíce teď poslouchám The Dodos, což je duo ze San Franciska, a jsou výborní.

Kde bereš inspiraci pro svoje písně?

Všude možně. Nejlepší je pro mě noční město, to mě moc baví. Ale píši o čemkoliv, co vidím nebo mě nadchne. Poslední píseň mám o Vilému Tellovi, který sestřelil jablko z hlavy svého syna. Píseň je hodně zaměřená na jablko a kritiku Applu. Ale tu kritiku si již dodali lidé, kteří mě poslouchají. Já to takhle neplánoval (smích).

Vzpomeneš si na svou první píseň, kterou jsi napsal?

Určitě, i když to bude už sedm let. Vznikla v Rakousku na horách a jmenovala se Glukóza. A stal se z ní těžký hit gymplu. (smích)

Píšeš i básně, a tak mě zajímá, jestli z nich někdy vzejde i píseň.

To se snažím oddělovat, protože jsou to dvě různé věci. Teď mám problém, protože dobré texty jsem si dal do básniček. Takže mám hromadu dobré hudby, ale nemám do ní texty.

Máš natočenou desku?

Z loňského roku mám na Bandzone asi sedm písní a teď chystám další, takže uvidíme.

Kde tě můžeme vidět a slyšet hrát?

Většinou po klubech nebo kavárnách. V Brně jsem první koncert měl v Café Atlas, pak třeba v M13. Většinou se mi lidi ozývají sami, což není tak vyčerpávající, jako když jsem byl s kapelou, kdy jsem musel psát do klubů a vystoupení domlouvat.

Jsi před koncertem nervózní?

Vždycky jsem nervózní, Když jdu na jeviště, chci do toho dát všechno. Lidi, kteří nevystupují, to asi ani nepochopí. Nevím vlastně, co se během vystoupení stane. A když má člověk autorskou tvorbu, vyloženě prezentuje sám sebe, své já. Takže jsem děsivě nervózní, ale po druhé písničce to ze mě většinou opadne, jakmile zjistím, jaké je publikum a že se jim to líbí.

Jak ses dozvěděl o festivalu Youth for You(th)?

Asi před čtyřmi lety jsem šel kolem Moravského náměstí a viděl jsem, že se tam hraje. V té době jsem měl kapelu, ale nestihli jsme se přihlásit. Vyšlo nám to až loni. Ale letos jsem se přihlásil čistě sám za sebe.

Proč ses rozhodl přihlásit se?

Jde mi o zpětnou vazbu, kterou vyhledávám. Bude tam hromada cizích lidí, kteří mě nikdy neviděli, neslyšeli. A tam se dozvím, jak na tom opravdu jsem. (smích)

Máš zkušenosti s velkým pódiem takhle sám za sebe?

Ještě ne. Tohle bude moje premiéra. Na festivalu jsem již hrál, ale opět s kapelou. Sám ještě ne. A hrozně se těším.

Jaké jsou tvoje hudební cíle?

Více hrát a nahrávat. Aby mě muzika pořád bavila a naplňovala a abych měl důvod tu hudbu pořád dělat. Cením si, že mám čím dál větší ohlasy, že se moje hudba dostává mezi lidi a nějakým způsobem je ovlivňuje.

Na co se u tebe mohou návštěvníci festivalu těšit?

Myslím, že ode mě mohou lidé čekat úplně cokoliv. Super, je, že se nemusím ohlížet na kapelu.  Nikdo nikdy neví, co se stane. Lidé můžou čekat, že to bude dobrý koncert. Budu se snažit.