Texty k albu Hejsek

Dneska je mezinárodní den poezie. Byť jsem se po čase rozhodl své básně nechat uzrát a nezveřejňovat je, tak vás dnes zasypu řádnou dávkou textů. Došlo mi, že jsem totiž ještě nevydal kompletní texty z alba Hejsek. Tak bych to takto napravit. Pořadí textů je takové, jako na desce. Příjemné čtení přeji. 🙂

LEGENDY

Občas se zmaluju jak Adolf Born.
To pak mám chutě na pop corn.
Do sedačky se usadím.
Život je kino, aspoň prozatím.

Občas se sjedu jak Charlie Sheen.
A doufám, že mi bude líp.
Jenže je to marná snaha,
zastát za dva a půl chlapa, když s tím jedním si sotva poradím.

Kdopak mi to loupe perníček.
Mařenku kouří kdejaký Jeníček.
Největší legendy jsou stejně smažky,
a nebo utonuly na dně flašky.

Občas si dám do nosu jako Vlad Kličko.
Celej druhej den jsem KO a ne maličko.
Do rohu se postavím.
Život je ringem, aspoň prozatím.

Občas dám lajnu jak Diego Maradona.
Jedna boží ruka a už je to doma.
Havanu si připálím.
Mafii svou řídím, ale zpovzdálí.

Kdopak mi to loupe perníček.
Mařenku kouří kdejaký Jeníček.
Největší legendy jsou stejně smažky,
a nebo utonuly na dně flašky.

VILÉM TELL

Nandej si na hlavu jablko a já zamířím.
Nepadej daleko od stromu, vyhneš se potížím.
Jaký pán takový pes, jaký pes taková ves.
Jenže přes vřes jdou cestičky zúžený.

Jestli se netrefím a šíp mine svůj cíl.
Budu stále ten Vilém Tell.
Jestli se podíváš a neuvidíš
rozdíl mezi mnou a Amorem.

Utrhni v Edenu jablko, sparťan ti odpustí.
Jsi jako ryba ve vodě, hbitá, plná kostí.
Jinej kraj jinej varm, jinej bůh a stejnej šarm.
Jenže bez karmy jsou vody studený.

Jestli se netrefím a šíp mine svůj cíl.
Budu stále ten Vilém Tell.
Jestli se podíváš a neuvidíš
rozdíl mezi mnou a Amorem.

Já jsem snajpr, střílím bez varování.
Nečekám na znamení kohoutek mačkám.
Do jablečných sadů na cukrování.
Se zlákat tebou klidně dám.

JAZYKOVÉ BLUES

Drbu vrbu
Drbu vrbu
Drbu vrbu

Ránu na bránu
Ránu na bradu
Ránu do chřtánu

Nenaolejuje-li mě Jůlie,
namažu se sám.

Strč prst skrz krk
Strč prst skrz krk
Strč prst skrz krk

Harvraní brk
Zapni si škrk
Ztepilý smrk

Nenaolejuje-li mě Jůlie,
namažu se sám.

Vlky plky
Vlky plky
Vlky plky

Vlhký deky
A psí štěky
Cestou do Mekky

Nenaolejuje-li mě Jůlie,
namažu se sám.

Shrnul hrst zrn
Shrnul hrst zrn
Shrnul hrst zrn

Tam, kde je drn
je mnoho srn
čekajíc na trn

Nenaolejuje-li mě Jůlie,
namažu se sám.

POVĚTRONI

Nad kopci si plují mraky
Dívám se na ně a pluji taky
Vzduchoplavci a povětroni
Chci být volný tak jako oni

Do mraků si lehá slunce
Plavím se nebem na vetché džunce
Pevnina je v nedohlednu
Za tebou se neohlédnu

Horizont se ztrácí v šeru
Z jestřába peří na polštář deru
Chyť si mě má holubice
Mezi mraky jsem světlice

DEPRESIVNÍ SVĚT

Svět je krásnej,
tím jak je hnusnej.
Člověk je smutnej,
hubenej – stlustej.

Svět je špína,
která se vzpíná.
Člověka je hlína.
Jistí ho plína.

Svět je krátkej
a taky malej.
Bydlík je vratkej,
jak psi na něj kálej.

Jenže, kde jinde bys chtěl žít.

Svět je bláto
nebo spíš louže.
Defakto vzato,
člověk se klouže.

Svět je virvál
v králičí noře.
A kdo by vyhrál,
bere úhoře.

Svět je slamem,
plechový střechy.
A když se zklamem,
chrlíme vzdechy.

Jenže, kde jinde bys chtěl žít.

Mám depresivní nálady
a ty tě jistojistě otráví.
Mám depresivní povahu,
však chci vše krásné pro Zuzanu.
Mám depresivní nálady,
to nejlepší mám za zády.
Mam depresivní povahu.

BLÁZINEC

Navštívil jsem blázinec a řekl jim, že chci domů.
Navštívil jsem blázinec, abych se našel znovu.
Jenže má duše je opuštěná, tak jako vzpomínky dětství.
Jenže má duše je rozpolcená do slunce dívat se nesmí.

A v tichých místnostech
lozím po zdech.
A klidně bez jištění
šahaj mi do myšlení.

Navštívil jsem blázinec a byl jsem přijat vřele.
Navštívil jsem blázinec, pookřály mi skřele.
Jenže co dělat, když třepím se, tak jako konečky lana.
Jenže co dělat, když neví se, kde si se vlatně vzala.

A v tichých místnostech
lozím po zdech.
A klidně bez jištění
šahaj mi do myšlení.

Tak jako E.T. volám domů,
jsem trochu zpitý a blázen, k tomu
ještě krovky nebalím.

Vracím se nocí či spíše ránem.
V kazajce bosý a s indiánem
umyvadla trhám.

UKOLÉBAVKA

Dobrou noc Lucie.
Tmy se nemusíš bát, ta jenom ze dne upije.
Dobrou noc, krásně spi.
Máma a táta hlídají tvoje sny.

Teď už máš spát,
tak zavři oči a nech si něco zdát.
Teď už máš snít.
Jsi všechno, co jsme chtěli vždycky mít.

ANETO

Některé příběhy jsou spíš bajky,
než že by se to mohlo někdy stát.
Ale tenhle ten mě vážně zasáhl
a já se nepřestávám ptát.
Proč moudrý lev osiřel,
když lvice mu odešla s oslem.
Dále si léčí rány své
za spáleným mostem.

Aneto, co jsi to udělala.
Aneto, proč jsi tak krutá.
Aneto, proč jsi to udělala,
vždyť víš, že lev je král, ale tohle ho bolí.

Některé příběhy jsou spíš bajky,
než že by mělo cenu si lhát.
Ale stejně jsem zmatený
a tak se nepřestávám ptát.
Proč lvice osla tají,
i když celá safari to ví.
Co ti dva spolu mají,
ale proč on a zrovna s ní.

Aneto, co jsi to udělala.
Aneto, proč jsi tak krutá.
Aneto, proč jsi to udělala,
vždyť víš, že lev je král, ale tohle ho bolí.

TĚTIVOU

Jsi napnutou tětivou.

Ty dělíš můj život na dva světy.
V tom jednom jsem sám sebou.
A v tom druhém jsem mrtvý.

Přejdu řeku a spálím za sebou most.
Na druhé straně nebudu sám.
Nymfy mě vítaj, jsem šatů prost.
A to je taky všechno, co mám.

Jsem vystřelenou střepinou.

Rozmetám před tebou všechny stíny.
Jako bych byl slunce,
co ti do očí svítí.

Přejdu řeku a spálím za sebou most.
Na druhé straně nebudu sám.
Nymfy mě vítaj, jsem šatů prost.
A to je taky všechno, co mám.

Budeme jedinou ideou.

TWIN PEAKS

Ve tři ráno jsem sovou
a ty nejsou tím, čím se zdají být
Po tmě létat mohou
a jedním krokem měsíc obejít

Ve tři ráno jsem sovou
tasím své perutě na noční pouť
Zatímco jedni maj snovou
Já slyším ohni se mnou pojď

Ve tři ráno jsem sovou
Labutí písně budí se sousedem
V mojí hlavě stonou
Agent cooper a dáma s polenem

Lóro, ztratila ses v černém lese
Lóro, příliv už tě ke mně nese
Lóro, musíme rychle pryč
Je nám v patách David, chystá se Lynch

SÁM

Vlhké oči teskní po srdci
V rudých polích mák
O hodinu se přou psi a vlci
V plamenech hnízdí plaměňák

Rozpraskané rty touží po rúži
Ztrácím se víc než smím
V listí topolů a moruší
Tiše spí hlučný splín

A je sám

Vlhké oči teskní po srdci
Ztrácím se víc než smím
O hodinu se přou psi a vlci
Tiše spí hlučný splín

A je sám